ZOO Zlín netvoří klece, ale přírodní biopark s prostornými expozicemi zvířat, ve kterých žijí společně savci a ptáci různých zoologických řádů. Areál je členěn do zoogeografických oblastí, takže jako návštěvníci poznáte typické a nejznámější zástupce zvířat čtyř světadílů - Afriky, Asie, Austrálie a Jižní Ameriky.

Přírodní expozice jsou citlivě zasazeny do lesního prostředí a co nejvěrněji napodobují původní domovinu chovaných zvířat. Afriku přiblíží pavilon slonů, pavilon afrických kopytníků s žirafami, nosorožci, zebrami, pštrosy, nová expozice lvů či výběh afrických antilop. Asii představí přírodní výběhy tygrů sibiřských a medvědů ušatých, rybník gibonů a průchozí asijská voliéra. V Austrálii Vás zavedeme mezi klokany rudokrké a běžce emu, uvidíte i vzácné zoborožce temné, kasuáry, ledňáky modrokřídlé a papoušky kakadu. V Jižní Americe na Vás čeká nová tropická hala Yucatan, Amazonie s opičkami kotuly veverovitými a s průchozí voliérou pro papoušky, dále pak mravenečníci, lamy alpaky a vikuně, tapíři, kapybary, lachtani hřivnatí a tučňáci Humboldtovi.

Areál zlínské zoo se nachází v historickém lešenském parku, ve kterém roste více než 1 140 druhů a variet dřevin a okrasných bylin. Od časného jara do pozdního podzimu tak zahrada září nejrozmanitějšími barvami a nabízí nezapomenutelnou podívanou. Prostředí areálu zoo doplňují četná jezírka, rybníčky, vodotrysky a vodopády v expozicích zvířat.

K historické tradici lešenského areálu náležel chov koní. V secesních stájích máme dnes umístěno barokní plemeno lipicánů.

Žádná zoo nemůže ani těmi nejzákladnějšími druhy zvířat představit velkolepý obraz asijského kontinentu, který se rozkládá od severských krajin přes pouště až do tropů. „Asie ZOO Zlín“, lze-li tak nazvat prostor od severní části zoo až do údolní nivy kolem soutoku dvou lukovských potůčků, je krásným a kouzelným místem zoologické zahrady. Údolní niva, kde Lukovský potok napájí velkou vodní nádrž, vytváří centrum východoasijské fauny s největšími asijskými druhy ptáků, a to jeřáby japonskými a bělošíjími. Zcela nepřehlédnutelní jsou také pelikáni a zejména kormoráni, jejichž mláďata létají volně v prostoru zoo a jeho okolí k nemalé radosti místních rybářů. Vzdušný prostor zoo obývají rovněž desítky divokých kachen a pravidelně se zde vyskytují volavky popelavé.

Uprostřed této oázy zeleně se nalézá větší vodní nádrž, která není jen domovem mnoha druhů vodních ptáků. Její dominantou je především expozice dlouhorukých opic gibonů, kteří pomocí horních končetin doslova létají v korunách tropických lesů Asie. Vysoké stromy v okolí vodní nádrže tuto představu silně umocňují, i když giboni se v zoo mohou pohybovat jen v lanoví stožárů expozice. Jiný druh gibonů, siamangy, můžete vidět v pavilonu primátů u zámku.

Z údolní nivy do severněji umístěných expozic Asie např. na „tygří pahorek“ a k „medvědímu údolí“ nebo naopak zpět vás zavede „pěšina zpívajícího lesa“, jejíž bambusové či jiné zvonkohry navozují zvukovou atmosféru exotické Asie. Poměrně rozlehlý prostor vyvýšené severní části zoo je expozičně řešen jako asijská step. Základem expozic jsou zde asijské druhy savců (velbloudi, antilopy) a ptáci ve smíšeném prostoru. V jejich blízkosti je soustava expozic asijských predátorů, v současné době tygrů ussurijských a medvědů ušatých. Expozice jsou vybudovány v zajímavém svažitém terénu, jehož dolní část pak zabírá velká průchozí voliéra, v níž poletují a hnízdí rozmanití zástupci euroasijských druhů ptáků. Každou expozici dotváří soustava vodopádů a vodních nádrží s protékajícími potůčky.

Obdobně jako je skutečný africký kontinent topograficky rozdělený na severní nižší část - tzv. "nízká Afrika" - a vyšší jižní subkontinent - tzv. "vysoká Afrika" - je i u nás v zoo nižší prostor v severní části afrického regionu a vyšší tvoří jeho jižní část. Severní prostor zahrnuje expozice afrických polopouštních druhů, např. přímorožců arabských, adaxů somálských a dalších antilop a také novou expozici lvů. Neméně bohatá je v této části afrických výběhů i ptačí fauna, která je součástí expozic. Návštěvník může pozorovat ibisy posvátné, zoborožce kaferské, pštrosy dvouprsté, jeřáby královské nebo mrchožravé marabu. Velká expozice s moderním pavilonem ve tvaru africké chýše je věnována africkým slonům. Hned za ní se nachází menší průchozí "ostrovní expozice" madagaskarských lemurů kata. Nejvýchodnější cíp zoologické zahrady je v tomto prostoru dosud věnován chovu jelenů a daňků, ale do budoucna by měl sloužit jako další prostor pro africké druhy zvířat.

"Vysoká Afrika" je situována do horní východní části zoo, kde v podstatě začíná od druhého sezonního vstupu do zoo u restaurace Limpopo. Dominantou tohoto prostoru je velký pavilon afrických zvířat postavený obdobně jako pavilon slonů ve tvaru velké africké domorodé chýše. Zde jsou umístěna zvířata africké savany - žirafy Rothschildovy, nosorožci tuponosí, zebry bezhřívé, buvolci běločelí a pštrosi dvouprstí. Před uvedeným společným výběhem afrických zvířat se nachází soustava voliér afrických ptáků - např. zoborožců, papoušků konžských, papoušků šedých (žako).

Ve střední části afrického regionu plánuje zoo v nejbližších několika letech výstavbu velké a zajímavé expozice pro pralesní lidoopy, pravděpodobně pro gorily, které v současné době mají speciální expozici v pavilonu primátů v parkové části zoo.

Zoo - Jižní Amerika

Jako kontinent je skutečná Jižní Amerika zcela unikátní, neboť podobně jako Austrálie se až do poměrně geologicky nedávné doby, asi před 2–3 miliony let, vyvíjela po dobu přibližně 60 milionů let jako ostrovní celek. Tento autonomní vývoj vytvořil především její pozoruhodnou vymřelou i současnou faunu. Obzvlášť zajímavé je pak z hlediska evoluční biologie to, že se v Jižní Americe po dobu její ostrovní izolace vyvíjely vedle sebe vačnatí i placentální savci. Dnes proto zde jak u ptáků, tak u savců nalézáme téměř 85% endemických druhů.

Mnohé zástupce současné fauny spatříte i ve zlínské zoo. Nemůžeme vám samozřejmě ukázat vzácné sladkovodní delfínovce nebo až 2 m dlouhé jihoamerické vydry, ale i největší hlodavec – kapybara s mláďaty není hned také běžně k vidění, stejně jako lenochodi nebo mravenečníci. Areál Jižní Ameriky jsme budovali postupně v průběhu téměř 10 let. Přesto, že jeho celkové ztvárnění není ještě zdaleka dokončeno, má již nyní svou nesmazatelně charakteristickou tvář. Některé významnější druhy jihoamerické fauny, které zlínská zoo chová, máme na pavilonu primátů a v jeho okolí, kde je potřebné technické a provozní zázemí, nebo kde expozice vznikly v dřívější době. U pavilonu primátů naleznete velkou skupinu tučňáků Humboldtových, které zoo úspěšně rozmnožuje, na vlastním pavilonu pak početnou skupinu chápanů středoamerických a malp hnědých.

Pro návštěvníky zlínské zoo je jihoamerický areál situován do velkého jihozápadního a západního prostoru zoologické zahrady. Začíná v horní parkové části zoo novou tropickou halou Yucatan a expozicí lachtanů hřivnatých a přechází přes svažitý terén o téměř 45 m níž do prostoru nově vybudované Amazonie.

Tropická hala Yucatan, která byla slavnostně otevřena v říjnu 2006, představuje pestrost tropického deštného lesa yucatánského poloostrova. Ze savců zde uvidíte mravenečníky čytřprsté, lenochody dvouprsté, chvostany bělolící, tamaríny tmavohřbeté či nejmenší opice světa - kosmany zakrslé. V akvarijních nádržích se zabydlují krokodýli kubánští, rejnoci, želvy a sedm druhů jihoamerických sladkovodních ryb, a to včetně piraní dravých. Skutečnou pralesní atmosféru dokreslí také drobnější jihoameričtí opeřenci a leguáni zelení, kteří se volně pohybují mezi bujnou vegetací.

V horní části zoo kromě tropické haly uvidíte expozice se zvířaty z podhůří jihoamerických And a savan. Z druhů obývajících pobřežní linii Jižní Ameriky chováme v tomto prostoru pouze velké ploutvonožce – lachtany hřivnaté. Lachtanům příbuzné šelmy zastupují v expozici savanoví psi hřivnatí. Z dalších druhů savců jihoamerických savan pak zde návštěvník spatří dva druhy lam, alpaku a vikuňu, mary stepní. Z teplejších oblastí savan zasahujících až do lesního pásma pocházejí mravenečníci velcí, pekari nebo nosáli. Z lesostepních ptáků zde mají voliéry seriemy rudozobé a samozřejmě i mnohé lesní a pralesní druhy v přilehlých zimovištích. K největším pampovým ptákům patří nelétaví nanduové. Jiným zajímavým druhem je poměrně nevelký kondor krocanovitý, jehož příslušníci se zde pohybují ve dne především po zemi, ale na večer zalétají do koruny vzrostlého dubu. Horní část uvedených expozic klesá postupně do nejnižší západní části zoo, která představuje Amazonii.

Prostor Amazonie byl vybudovaný kolem soustavy čtyř vodních nádrží, z nichž ta největší má vlastní menší ostrov, kam mají přístup ze svých zimovišť kotulové veverovití. Ti se navíc v menších skupinách pohybují i z jiných expozic volně v korunách okolních vysokých stromů. Další typické savce jihoamerické amazonské oblasti - tapíry a kapybary naleznou ale návštěvníci v horní části jihoamerického areálu, kde mají nezbytné technické zázemí (zimoviště).

Vodní plochy a břehy rybníčků zabydlují různé druhy vrubozobých a brodivých ptáků a želvy. K zajímavým a nevšedním zástupcům vrubozobých patří například čája chocholatá, z brodivých pak čápi jihoameričtí. V amazonské oblasti zoo je postavena i největší průchozí voliéra v zlínské zoo obývaná několika druhy papoušků ara a amazoňanů, hoky pospolitými či malými kachničkami rudohřbetými a dalšími druhy. Někteří arové se volně pohybují v lanoví a korunách stromů i na jiných místech tohoto prostoru.


V dolním amazonském prostoru projekčně připravujeme stavbu expozice jaguárů.

Zoo - Austrálie

Australský areál se rozkládá v mírně svahovité severozápadní části zoo, do které se po celý rok opírá slunce a zejména v zimě přináší blahodárné hřejivé sluneční teplo. Tak jako vlastní Austrálie, která je vzhledem k jiným kontinentům převážně vyprahlá a nehostinná, i tento areál v zoo se snaží napodobit charakteristické znaky australského prostředí a největší vyprahlost ze všech světadílů.

Základem areálu Austrálie v ZOO Zlín je velká expozice pro klokany, emu a husy kuří napodobující „rudé srdce Austrálie“ s převládající červenou barvou písečného podkladu. Expozice je pro veřejnost v letním období průchozí a zanechává jistě v lidech nevšední zážitky z bezprostřední blízkosti australských vačnatců a běžců emu. Přiléhající dolní expozice s vodní nádrží bude časem překryta voliérou, aby ptáci měli možnost přirozeného letu. V expozici pravidelně nacházíme různé druhy vodních ptáků, kterým dominuje symbol Austrálie – labuť černá. Vlastní vodní plochu tvoří půlkruhovité jezírko navazující na protékající potok, jehož větší obdobě se v Austrálii říká billabong. Vodu osvěžují malé vodní gejzíry, které mají obdobný symbolický význam a napodobují jakési „vodní prameny“, které vznikají u jezírek vytvářených artéskou vodou. Jako symbol australské „stanice - ovčírny“ je v této části zoo umístěno restaurační zařízení „Farma U Koaly“, které poskytuje návštěvníkům restaurační služby a dětem velké možnosti relaxačního vyžití včetně možností pohladit si ovečky.

Menší voliéry v okolí u hlavní expozice jsou domovem různých druhů australských ptáků či ptáků z ostrovních společenství. Svým hlasitým zpěvem mezi nimi vyniká především ledňák obrovský – kukabura, který je velmi osobitým zpěvákem a miláčkem Australanů. Z nápadných ostrovních druhů Nové Guineje chová v současné době ZOO Zlín zoborožce temné. A samozřejmě nemohou chybět všude přítomní kakaduové. Zahájení výstavby větších voliér pro další australské zástupce ptačí říše plánuje zoo během následujích dvou let. Naopak ke zcela nelétavým ptákům náleží ti největší, kteří se na kontinentě nebo přilehlých ostrovech nacházeli. Z dnešních zástupců je to zoologický nadřád běžců, z nichž v současnosti můžete v naší zoo vidět jedince emu hnědých a kasuárů přilbových. Emu hnědý je v ZOO Zlín tradičním chovným druhem a počátek jeho chovu v lešenském areálu se datuje již od hrabat Seilernů, kdy je doložen jeho chov od roku 1928. V roce 1932 byli emu na Lešné poprvé rozmnoženi. Celkem odešlo do světa z Lešné kolem 550 ptáků. V současné době již chov intenzivně neprovozujeme a snažíme se o odchov u vlastních ostrovních kasuárů.

Převažujícím druhem v australských lesích jsou blahovičníky, kterých zde roste asi 600 druhů. Z experimentální výsadbou odolnějších druhů chceme započít v ZOO Zlín již od letošního roku. Zatím jsou tyto převážně světlokoré dřeviny nahrazeny opticky platany, jejichž kůra se rovněž odlupuje, avšak listí je pochopitelně zcela jiné.

Více informací naleznete zde: